* PRŮVODCE DOLOMIT * DOLOMITY GUIDE * PRŮVODCE DOLOMIT *

 

Proč zrovna Dolomity?

Úvodní otázka by také mohla znít „Proč vůbec vysoké hory a ke všemu ještě Dolomity?“ Vysoké hory pro to, že je to nahoře jiné než dole, dole ve městech, vesničkách a za humny, podél říček, na kopečkách, v krajině, která je nám blízká, protože v ní žijeme téměř každý den od svého narození. Ve vysokých horách zní jenom vítr, občas zakráká vrána, zapíská svišť, nízká oblačnost bývá pod vámi a vůbec svět je tam někde dole.

VÝHLED Z VRCHOLU FURCIA SELLA ROSSA (FANES)

Foto: Hana Reifová 1997

Vysoké hory pro to, že stojíte-li před mohutnými skalními stěnami a majestátními vrcholky, velmi často vás napadne neměnnost krajiny po mnoho tisíc let. Lidské rozměry jsou jiné. Jsme tu jenom na ždibec času (snad naštěstí). Strastiplnost lidského života je na pár dní relativní. Hádky a spory jsou na pár dní malicherné než se sejde zase dolů. Vysoké hory i pro to, že vnášejí do duše pokoru. Vysoké hory také pro to, že v nich potkáte velice málo zástupců druhu homo sapiens (samozřejmě že i v horách máte občas pocit, že jste na Václaváku) a uvědomíte si - aspoň tady -, jak je příjemné potkat tohoto "vzácného tvora". Pozdrav je téměř samozřejmostí, si jako za starých časů, kdy se lidé na cestách po dlouhé době potkávali.

A proč zrovna Dolomity, když vysokohorskou turistiku je možné provozovat kdekoli a blíže k domovu? Člověk se musí rozhodnout. Všechny horstva a hory stihnout nemůže. Já jsem si s kamarády vybral Dolomity a basta! Jsou poměrně blízko a dávají šanci všem: začátečníkům, pokročilým i velmi náročným. A mají ještě něco navíc. Umožňují vysokohorským turistům zažít do určité míry podobné zážitky, jako mají horolezci. Dolomity mají totiž jedinečným způsobem propracovaný systém turistických tras, které umožňují vylézt i na ty vrcholky, které by jinak zůstaly nepřístupné. A to díky mimořádně rozsáhlému systému tzv. zajištěných železných cest, čili via ferrat. Jejichž rozsah a propracování nemá obdobu nikde jinde v Alpách.

A ještě jedna drobnost, která by mohla býti uvedena ihned na začátku tohoto přesvědčování, kdybych se jí nerozhodl ponechat na konec. A to je krása této části Alp. Ani automobilista projíždějící tuto oblast se zašlápnutým plynem až k podlaze nezapomene na úchvatné vrcholky, když vápenec zářivě bíle svítí v plném slunci, zatímco s jeho západem se barví jako ono do pomerančova. Kdeže to vlastně bylo, si možná položí otázku po letech? No přeci v severní Itálii, to byly Dolomity!

Protože nemíním hledat vyčerpávající odpověď na otázku Proč vysoké hory, radím vám, vyšlápněte si do nich a najděte si svoji odpověď. Na začátek si stačí jednoduše říci: Je to jiné.

Jiří Michal (c) 2011