Veľká Fatra je značně rozsáhlým krystalickým pohořím Západních Karpat. Jeho hlavní hřeben se táhne zhruba v severojižním směru. Na východě hraničí Veľká Fatra s Nízkými Tatrami, na severovýchodě s Chočskými vrchy a Liptovskou kotlinou, na severu s Oravskou vrchovinou a Malou Fatrou. Na západě je výraznou zlomovou linií odděleno od Turčianske kotliny a konečně na jihu sousedí s Kremnickými a Starohorskými vrchy. Ovšem toto vymezení je poněkud složitější. K Velké Fatře je dnes řazena i bývalá část Chočských vrchů - tzv. Šípska Fatra, na jižním okraji byla hranice přesunuta z Harmanecké doliny na jižní svah vrchu Kotolnica, takže součástí Velké Fatry je dnes i Harmanecký kras. Nejvyšším vrcholem Velké Fatry je Ostredok s výškou 1592 metrů. Nachází se v centrálním hřebeni zhruba mezi vrcholy Ploská a Krížna. Nachádza sa tu pamiatková rezervácia ľudovej architektúry Vlkolínec, zapísaná do svetového dedičstva UNESCO.

Výrazný hlavní hřeben se v oblasti větví na dvě části - Liptovský (východní) hřeben a Turčiansky (západní) hřeben, které jsou od sebe odděleny asi 27 kilometrů dlouhou Ľubochnianskou dolinou. Tato dolina je tak nejdelší dolinou Velké Fatry a jednou z nejdelších dolin Slovenska. Najväčším prírodným bohatstvom navrhovaného Národného parku Veľká Fatra sú zachovalé prírodné lesy a pralesy karpatského typu so zastúpením smreka, jedle a buka ako hlavných drevín. Unikátom je najväčší výskyt tisu obyčajného v Európe. Z velkých živočíchov majú najväčší význam veľké šelmy - medveď hnedý, vlk dravý a rys ostrovid.