Chočské vrchy jsou sice relativně málo známým horským celkem v Tatransko-fatranské oblasti, přesto je to pohoří značně výrazné a ostře ohraničené. Chočské vrchy jsou jakýmsi spojovacím článkem mezi Fatrou (jak Velkou tak i Malou) a Západními Tatrami. Pohoří má nesouvislý hřeben, který je rozdělen hlubokými krasovými dolinami. Tato skutečnost dodává turistice v této oblasti zvláštní ráz. Místo obvyklých hřebenovek nabízí řadu okružních túr či výstupů na jednotlivé vrcholy. Nejvyšším vrcholem celé této oblasti je Veľký Choč (1 611 m), který je jednou z typických dominant Dolního Liptova. Dalšími významnými vrcholy jsou Prosečné (1 372 m), Lomno (1 278 m) a Pravnáč (1 206 m). 

Morfologicky se Chočské vrchy dělí na tři relativně samostatné podcelky - Choč, Sielnické vrchy a Prosečné. Geologický podklad je tvořen především vápenci a dolomitickými vápenci, jen v některých místech pak břidlicemi, pískovci a slepenci. Klimaticky patří převážná část Chočských vrchů do chladné podnebné oblasti s průměrnou roční teplotou 3 až 5 st. C. Roční  úhrn srážek je 1 000 až 1 200 mm ve vyšších oblastech a 800 až 900 mm v oblastech nižších. Souvislá sněhová pokrývka se v této oblasti udrží 100 až 140 dní. Tato oblast Západních Karpat byla osídlena již v dávné minulosti, což dokládají četné paleontologické nálezy opracovaných kostí diluviálních zvířat, pazourků aj. K turisticky nejatraktivnějším místům určitě patří Prosiecka a Kvačianska dolina, Veľký Choč a Liptovský hrad, který je nejvýše položeným hradem (resp. zříceninou) na Slovensku.

Pramen: www.karpaty.net / Kamil Balaj, Otakar Brandos