Pieniny sousedí na jihu se Spišskou Magurou, na východě s Ľubovnianskou vrchovinou, pokud jde o významnější horské celky. Hydrologicky patří Pieniny do povodí Baltského moře. Většinu povrchové vody přitom sesbírá samotný Dunajec. Klimaticky jde o mírně teplou oblast, vyšší polohy pak patří do chladné klimatické oblasti. Roční úhrn srážek činí 700 až 1100 mm a závisí především na nadmořské výšce a zčásti i poloze dané lokality. V roce 1967 byly Pieniny vyhlášeny národním parkem (PIENAP). Na polské straně Pieniny se nachází Pieninski Park Narodowy (PPN), který byl vyhlášen již v roce 1932.

Nejznámější a nejnavštěvovanější oblastí v Pieninách je zcela určitě Prielom Dunajce, který leží mezi Szczavnicou Niźnou a Červeným Kláštorom, kde si Dunajec vyhloubil klikatou cestu napříč pohořím. Těchto pět meandrů Dunajce patří k nejkrásnějším partiím celých Pienin. Nejvyšším vrcholem tohoto pohoří Západních Karpat jsou Vysoké skalky (1050 m). Z dalších významných vrcholů si uveďme vrcholy Vysoká (1014 m), Durhaszka (935 m), Plašná (889 m), Holica (824 m), Sokolica (747 m) a snad nejznámější Trzy Korony (982 m) v západní skupině Czorsztynskych Pienin. Kromě řady přírodních zajímavosti lze v oblasti Pienin navštívit také místní muzeum Červený kláštor, nebo obce se zachovalou lidovou architekturou. Jednou z význačných památek ležících na břehu řeky Dunajec při vstupu do říční soutěsky je Červený Kláštor, kde se nachádza národná kultúrna pamiatka kartuziánsky kláštor zo začiatku 14.storočia. Mezi další zajímavé vesničky v jeho blízkém okolí patří: Haligovce, Lechnica a Lesnica. So svojráznym urbanistickým prejavom a typickou ľudovou architektúrou sa môže stretnúť v obci Osturňa, ktorá bola v roku 1979 vyhlásená za pamiatkovú rezerváciu ľudovej architektúry.