Geomorfologická oblast ve Slovenské republice v subprovincii Vnútorných Západných Karpat. Nejvyšší hora Stolica dosahuje výšky 1476 m n.m. Převážně členitá hornatina. Člení se na Veporské vrchy, Spišsko-gemerský kras, Stolické vrchy, Revúckou vrchovinu, Rožňavskou kotlinu, Slovenský kras, Volovské vrchy, Čiernou horu. V užší pojetí jsou to pouze tří pohoří: Stolické vrchy, Veporské vrchy a Volovské vrchy.

Stolické vrchy: Stolické vrchy jsou dosti známou, přesto relativně málo navštěvovanou oblastí Slovenského rudohoří. Nejvyšším vrcholem této části Slovenského rudohoří je Stolica (1477 m), která je zároveň důležitou křižovatkou velkého počtu značených turistických cest. Z dalších významnějších vrcholů je nutno zmínit Kohút (1409 m), Krížnou polanu (1018 m) a Tŕstie (1121 m). Největšími a nejznámějšími turistickými středisky (pokud je takto můžeme nazvat) jsou Revúca, Tisovec, Hnúšťa, Jelšava a Muráň. 

Veporské vrchy: Veporské vrchy jsou nejzápadnějším podcelkem Slovenského rudohoří. Jejich nejvyšším vrcholem je Fabova hoľa (1439 m), která je velice rozložitým horským masívem, který je zbrázděn četnými a značně hlubokými dolinami. Veporské vrchy se ale dělí na několik geomorfologických podcelků: Čierťaž, Balocké vrchy, Sihlianskou planinu a Fabovou holi. Z turisticky nejvíce atraktivních míst si na prvním místě asi zaslouží zmínku Čierny Balog, kde začíná velice známá a vyhledávaná Čiernohronská lesní železnice. 

Volovské vrchy: Volovské vrchy. Stavba této části karpatského oblouku je značně složitá. To dokazuje i to, že Volovské vrchy dělíme do řady podcelků. Těmi jsou - Havranie vrchy, Knola, Zlatý stôl, Hnilecké vrchy, Pipitka, Kojšovská hoľa a Holička. Nejvyšším vrcholem Volovských vrchů je Kojšovská hoľa (1246 m), nalezneme tady ale řadu dalších významných vrcholů. Jen pro příklad si uveďme Kloptaň (1153 m), Ovčinec (1012 m) či vrch Okrúhla (1088 m). Nejdůležitějšími turistickými středisky v této oblasti jsou Gelnica, Medzev a zejména Košice.