V severnej časti Východoslovenskej pahorkatiny dominuje masív zalesnených vrchov s rozbrázdenými, strmými svahmi. Obsahuje pokojné a tiché doliny, rozsiahle bukové lesy, vzácne živočíšne a rastlinné spoločenstvá. Najvyšší vrchol je Vihorlat (1076 m). Územie je najvýchodnejším sopečným horstvom Slovenska. Rôzne útvary vznikli zvetrávaním lávových prúdov. Sú to sklané steny i jednotlivé mohutné bralá. Eróziou a zlomovými posuvmi v oblasti vzniklo niekoľko zaujímavých zosuvov a zníženín /najznámejší výtvor územia je Morské oko - vzniklo zosuvom množstva vulkanizmov na koryto potoka/. Vzhľadom na rozlohu má krajinná oblasť Vihorlat bohatú a pestrú faunu s prvkami Východných a Západných Karpát

Vihorlat. Kdo by neslyšel o tomto čarovném kraji na samotném východě Slovenska. Kdo by nezatoužil navštívit Sninský kameň, Morské oko či nejvyšší vrchol celého pohoří - Vihorlat (1076 m). A kdo neslyšel o známé rekreační oblasti Zemplínska Šírava. Tato oblast Karpat je oblastí superlativů. Zachovalá příroda, husté listnaté lesy, jejichž krása vynikne zejména na podzim, množství zvěře a vzácných rostlin. Vihorlatské vrchy jsou sopečného původu, o čemž nás přesvědčí jejich geologické podloží (tufy a andezity), které pěkně vystupují k povrchu na Sninském kameni. Hřeben Vihorlatských vrchů se táhne v délce asi 53 kilometrů, přičemž maximální šířka hřebene činí asi 11 kilometrů. Vihorlatské vrchy jsou tak jedním z nejdelších, nikoliv však nejrozlehlejších, horských celků Západních Karpat. Z nich však přitom na území Slovenska leží jen část, neboť východní úsek pohoří již leží na území Ukrajiny. Nejkompaktnější částí pohoří je právě střední část - Vihorlat. Její severní svahy jsou narušeny krátkými, ale velice strmými dolinami. Jižní svahy jsou členěny dolinami podstatně delšími. Vihorlatské vrchy se dělí z geologického hlediska na tři samostatné podcelky: Humenské vrchy na západě, masív stratovulkánu Vihorlat v centrální části a další stratovulkán Popriečny u hranice s Ukrajinou. Dále již pokračuje hřeben na území Ukrajiny.