Hřeben Vysokých Tater je obloukovitě prohnut směrem k jihu. Z něj pak k severu a k jihu vybíhají mohutné rozsochy, které ohraničují hluboké doliny. Na jejich dnech se lesknou třpytivá oka četných ples, kterých ve Vysokých Tatrách napočítáme skutečně hodně. Největším plesem na slovenské straně Vysokých Tater je Veľké Hincovo pleso. Nejznámějším plesem je však zcela určitě Štrbeské pleso. Vraťme se ale k bočním hřebenům. K jihu jich vybíhá pět. Jde o rozsochu Krivánskou, Končistej, Gerlachu, Slavkovského štítu a štítu Lomnického. K severu pak vybíhají rozsochy Vyšného Žabieho štítu a Široké. Obecně platí, že jižní rozsochy jsou mohutnější a vyšší. Leží v nich i ty nejvyšší vrcholky Vysokých Tater - Gerlachovský a Lomnický štít. I dna dolin obrácených k jihu jsou výrazně výše než dna dolin obrácených k severu. Tento fakt souvisí s geologického hlediska nedávným obdobím - dobou (resp. dobami) ledovou (ledovými). Tehdy se i v Tatrách vyskytovaly mohutné ledovce v podobě, jak je známe z Alp současnosti.